(Minghui.org) Deprese je negativní pocit. Když tento pocit člověka ovládá, stane se při práci na projektech letargickým nebo roztržitým. Není schopen s nikým o tom hovořit a cítí se sklíčený. Věří, že nikdo jeho problémy nedokáže vyřešit a nic ho neudělá šťastným. Tento stav je způsoben silnými připoutanostmi, které si neuvědomujeme. Tato připoutání vychází na povrch během kultivace.
Než jsem začal kultivovat, měl jsem takové negativní pocity také. Vždy, když jsem se tak cítil, dlouho jsem spal, a když jsem se vzbudil, všechno jsem zapomněl. Potom, co jsem začal kultivovat, tento pocit postupně zmizel. Ale z nějakého důvodu se začal znovu vynořovat asi před dvěma měsíci. Chtěl jsem přijít na to, co tuto depresi způsobuje.
Pro nepraktikující lidi je deprese lidský stav mysli, který vychází z nenaplněného života nebo z karmických příčin. Spolu s depresí existuje i lidský pocit vzrušení, díky kterému mají lidé pocit, že je život zajímavý. Pro kultivující Falun Dafa je to démon citu, který se snaží kultivujícího vyrušovat tím, že oslabuje jeho odhodlání ke kultivaci s konečným cílem praktikujícího zničit. Deprese je vnitřní cit, takže v tomto ohledu může být před ostatními skryt.
Depresi způsobuje vleklá připoutanost, kterou člověk nedokáže vyřešit. Když se kultivující setkají se zkouškami a těžkostmi, mohou posuzovat fakta lidskými názory, bránit vlastní zájmy a zaměřovat se na to, co chtějí oni. Takovéto smýšlení pak vede k tomu, že jsou čím dál víc zoufalejší. Člověk může být rozrušený kvůli tomu, že řeší dilema, místo aby si aktivně odstraňoval připoutanosti. Pokud se deprese během období nápravy Zákona neodstraní včas, staré síly budou určitě zasahovat a odstranění té připoutanosti bude ještě těžší.
Vemte si jako příklad mě. Mám snadné zaměstnání, ale šťastný nejsem. Několik pracovníků, kteří mi nejsou tolik příjemní, jsou si navzájem blízcí a mne rádi nemají. Cítím se dost osamoceně, a to je způsobeno připoutáním k tomu, aby mě druzí měli rádi. Namísto toho, abych přemýšlel, jak je zachránit, mne trápil tento pocit. Když jsem šel víc do hloubky, našel jsem připoutanost se ochraňovat. Chtěl jsem s nimi vycházet dobře, abych nebyl v nebezpečí, až jim vysvětlím pravdu. Nedal jsem záchranu vnímajících bytostí na první místo a přemýšlel jsem pouze o osobních pocitech a své sobeckosti.
Čím víc jsem uvažoval lidskými názory, tím deprimovanější jsem byl. Když se na současnou situaci dívám s pohledu kultivujícího, vždy se k tomu můžu stavět jako k dobré věci a příležitosti ke zlepšení. Jak by pak mohla deprese ještě existovat?
Když se zaměřujeme na záchranu vnímajících bytostí a pilně děláme tři věci, žádná deprese neexistuje.
