Mívala jsem silnou mentalitu chtít měnit druhé a potvrzovat sebe sama. Takové připoutání mi přineslo spoustu problémů. Když si vzpomenu na své zkušenosti se zbavováním se tohoto připoutání, v hrudi se mi bouří emoce – jak hořké, tak sladké. Po nekonečných klopýtnutích konečně zvládnu druhým čelit se soucitem. Ráda bych tuto svou kultivační zkušenost sdílela.
Chtít měnit druhé kvůli připoutanosti k soupeření
Vyrůstala jsem v chudé rodině, v nejnižší společenské vrstvě, a často mě, když jsem byla malá, šikanovali. Abych přežila, stala se ze mě rebelka. Postupně mé připoutání k soupeření rostlo. Velmi zřetelně se to projevovalo, když došlo na věci, které jsem měla ráda a které jsem nesnášela. Ačkoliv jsem byla žena, nebála jsem se ani při střetu s násilníky a nikdy jsem neustoupila.
I po začátku kultivace moje touha změnit druhé zůstala velice silná. Kvůli svému silnému připoutání k soutěživosti jsem se s druhými praktikujícími často hádala, a dokonce jsem rudla vzteky, když jsem měla jiný názor nebo jsem si myslela, že druzí nemají pravdu. Nutila jsem druhé přijmout můj názor a řídit se podle mě.
Jednou se mi jedna praktikující postěžovala na jinou panovačnou praktikující, která vždycky nutila druhé, aby ji poslouchali. Bez ohledu na to, zda druzí mohli nebo ne, vždycky jim přikazovala udělat věci okamžitě, když zavolala. Byla jsem na ni velice dopálená. Řekla jsem té praktikující: „Prostě jí řekni, že jít nechceš a uvidíš, co ti může udělat!“
Ta praktikující odpověděla, že tohle říct nedokáže a tak se té svízelné situaci poddala. Pověděla jsem jí: „Jsi takový zbabělec. Takovému člověku se nemůžeš poddávat.“ Zlostně jsem dodala: „Jenom uspokojuješ její připoutání a vůbec jí tím nepomáháš. Měla bys ji odmítnout. Když pokaždé ustoupíš jejím požadavkům, bude tě ovládat. Ve skutečnosti jí ubližuješ.“ Praktikující zůstala beze slova.
Pokoušela jsem se změnit tuto praktikující, řekla jsem jí, aby byla silnější. Tlačila jsem na ni. Ve skutečnosti ale, když se zamyslím, jaký rozdíl tam byl mezi mnou a tou praktikující, na kterou si stěžovala? Nesdílela jsem s praktikujícími se soucitem, ani jsem se nedívala do sebe, abych objevila, proč ta praktikující sdílela své stížnosti se mnou. Právě naopak. Projevila jsem silné připoutání k soupeření a chtěla jsem ji změnit. Kultivovala jsem druhé, ne sebe!
Chtít měnit druhé kvůli závisti
Jeden praktikující měl hodně lidských připoutání, ale nechtěl se napravit. Staré síly využily jeho mezer a zaútočily na jeho lidské tělo. Nakonec se u něj objevily příznaky trombózy mozku. Žádala jsem ho, ať se dívá do sebe a popře uspořádání starých sil, ale on řekl, že žádná připoutání nemá.
Byla jsem tak rozzlobená jeho reakcí, že jsem řekla: „Ty že nemáš žádná připoutání? A proč teda trpíš mozkovou trombózou? Pokud nemáš žádná připoutání, znamená to, že jsi dosáhl dovršení! Jak to, že jsi pořád tady?“ Později se rozmluvil, ale nic z toho, co řekl, nebylo podle Fa. Myslel si o sobě, že je dost dobrý. Úplně mě dusilo ho poslouchat. Byla jsem z něho otrávená a dívala se na něj s opovržením. Vinila jsem ho a byla jsem velice rozzlobená.
Rozčílilo mě to. Srdce mi poskakovalo. Podívala jsem se do sebe, abych našla svá připoutání. Vypadalo to, že chci pro druhé dobro, ale ve skutečnosti jsem se jen držela silné mentality měnit druhé. Připoutání za tím byla závist. Tento praktikující trpěl mozkovou trombózou, ale přitom si byl sebou tak jistý. Opovrhovala jsem jím kvůli tomu. Myslela jsem si, že není ani zdaleka tak dobrý jako já.
Dívat se na druhé shora je projevem závisti: „Nejsi tak schopný jako já, takže bys mě měl poslouchat a řídit se tím, co říkám.“ Ačkoliv jsem mu říkala, že se má dívat dovnitř, můj přístup nebyl dobrý. Moje lidská připoutání byla tak silná a naprosto jsem postrádala soucit. Ve skutečnosti jsem se snažila druhé změnit. Výsledkem bylo, že se tento praktikující nejenom nedíval dovnitř, ale ještě měl pocit, že si vede dost dobře. Jeho reakce byla přesně opačná od toho, co jsem čekala.
Od té doby jsem se začala měnit. Bez ohledu na to, na jaké praktikující narazím, bez ohledu na jejich kultivační stav, pokud jsem si vědoma, že jejich názory jsou jiné než moje, nebo zjistím, že se na druhé dívám s opovržením, okamžitě se změním nejdřív u sebe a opustím závist, místo abych se snažila měnit druhé.
Chtít měnit druhé kvůli připoutání řízení druhých
Když jsem se nějaký čas dívala do sebe, objevila jsem, že moje touha měnit druhé už není tak silná jako předtím. Byla jsem samolibá a myslela si, že jsem pilnější než druzí. Ale Učitel mi pomohl uvědomit si, že moje mentalita chtít měnit druhé tu stále je a je hluboce ukrytá.
Jak moje bojovnost a závist ustupovaly, hovořila jsem s větším klidem a byla trpělivější. Pokaždé, když jsem přišla ze skupinového čtení Fa a ze sdílení, jsem však pořád cítila, že něco se mnou není v pořádku. Dívala jsem se do sebe, ale nic jsem nenašla. Posadila jsem se a studovala Fa celým srdcem. Poprosila jsem Učitele o pomoc. Jak jsem studovala Fa, něco si mi vynořilo v mysli. Při sdílení se spolupraktikujícími jsem se je vždy pokoušela měnit a vykazovala jsem silný impulz je vést: „Měl bys to dělat tak a tak. Není správné, že to děláš takhle. Měl by to dělat tímto způsobem. On je takový a takový.“ Bez ohledu na to, co někdo řekl, vždy jsem byla kritická. Zdálo se, že se považuji za schopnější než jsou ostatní a že se kultivuji lépe než druzí, místo abych se pokorně považovala za kultivující. Vždy jsem se snažila druhé vést, abych je změnila.
Okamžitě jsem vyslala spravedlivé myšlenky, abych se tohoto špinavého lidského připoutání zbavila. Později, když jsem sdílela s ostatními, odstranila jsem tuto mentalitu pokoušet se druhé poučovat. Když se tato mentalita nenapraví, lehce může vést ke vzniku „démonického zasahování z vlastní mysli“. Tato mentalita se časem zvětší a bylo by pro mě nemožné se pak dívat dovnitř. Je to velmi nebezpečné.
Měnit druhé kvůli kultuře KS Číny
Lidé žijící v Číně jsou silně ovlivněni a otráveni kulturou komunistické strany. Strana tvrdí, že má vždy pravdu. Hodně praktikujících se jen snaží měnit druhé, místo aby se sami změnili. Nedívají se dovnitř, ale vždycky jen na druhé. Toto chování ospravedlňují tvrzením, že to dělají pro druhé. Ve skutečnosti je to produkt kultury komunistické strany. Když se na posouzení čehokoliv použije Fa, vše je jasné. Někteří praktikující, když jsou v konfliktu, pouze kritizují druhé a nedívají se dovnitř. Nekultivují se opravdově a nejsou schopni najít svá vlastní připoutání.
Každičký praktikující je pro nás jako zrcadlo. Měli bychom se vždy dívat dovnitř, napravovat způsob, jakým uvažujeme a opravdu se kultivovat. Protože jsem opustila mentalitu měnit druhé, jednám teď s druhými se soucitem, už neprosazuji své názory, umím druhé chápat, tolerovat jejich nedostatky a chyby.
Jak se v kultivaci neustále zlepšuji, pozvedla se i má říše a zažila jsem nádheru kultivace. Mám teď jasnější mysl a snadněji umím identifikovat příčinu za problémy. Když teď objasňuji pravdu, lidé mají pocit, že je akceptuji. Díky tomu snadněji přijímají pravdu.
Výše uvedené je pouze mé osobní pochopení. Pokud shledáte něco nevhodného, prosím, poukažte na to!
Čínská verze: www.minghui.org/mh/articles/2013/10/7/280865.html
Anglická verze: http://en.minghui.org/html/articles/2013/11/8/143075.html
